PŠENICE OZIMÁ

Vysvětlivky: E - elitní, A - kvalitní, B - chlebová, C - pečivárenská, VR - velmi raná, R - raná, SR - středně raná, PR - poloraná, PP - polopozdní, P - pozdní; pozn. všechny odrůdy právně chráněné

JEČMEN OZIMÝ

Vysvětlivky: R- raný, PR - poloraný, SR - středně raný, PP - polopozdní, P - pozdní; pozn. všechny odrůdy právně chráněné

ŽITO OZIMÉ

Vysvětlivky: H - hybridní odrůda, L - odrůda typu populace, S - syntetická populace, T - žito trsnaté, SR - středně raná, PP - polopozdní; * právně chráněná odrůda

TRITIKALE OZIMÉ

Vysvětlivky: P - pšeničný typ, Ž - žitný typ, P/Ž - pšenično-žitný typ, R - raný, SR - středně raný,PR - poloraný, PP - polopozdní; * právně chráněná odrůda

Agrotechnická doporučení pro tritikale ozimé

• Příprava půdy je podobná jako pro pšenici a řídí se podle předplodiny, tritikale dobře reaguje na minimální zpracování, tj. mělké kypření půdy do hloubky 8 – 10 cm místo orby, zejména po pozdě sklizených předplodinách.

• Termín výsevu je třeba dodržet mezi 15. 9. – 10. 10., setí po 20. 10. zvyšuje riziko vyzimování. Výsevek do 3 MKZ/ha je v lepších podmínkách dostačující, v horších podmínkách 3,5 MKZ/ha, a pouze ve zhoršených podmínkách 4 MKZ/ha.

• Hnojení N je možné vedle regenerační dávky rozdělit na produkční (ve sloupkování) a pozdní (v metání). Celková doporučená dávka je 50 - 70 kg/ha, po slabších předplodinách 70 - 90 kg/ha. Podzimní hnojení N není zpravidla nutné.

• Včasná sklizeň je důležitá z hlediska krátkého posklizňového dozrávání, aby nedošlo k porůstání zrna a tím snížení nutriční hodnoty.

Agrotechnická doporučení pro ječmen ozimý

• Z hlediska zařazení v OP je nejvyšších výnosů dosahováno po luskovinách.

• Pro ozimý ječmen je základem dobré přípravy půdy a správného založení porostu tradiční zpracování půdy se středně hlubokou orbou.

• Vhodný termín výsevu dává ozimému ječmeni možnost začít odnožovat na podzim, přitom nepřerůst a otužením se připravit na přezimování. Pro většinu pěstovaných odrůd je v ŘVO a BVO vhodný termín setí mezi 15. a 25. 9. Obecně lze považovat za hrubou chybu setí před 10. 9. a po 5. 10.

• Výsevní množství by nemělo překročit 4 MKZ/ha, u semenářských porostů 3,5 MKZ/ha. V přehoustlých porostech se zkracuje klas, snižuje se HTZ, zvyšuje poléhavost porostu a dochází k výnosové depresi.

• Ozimý ječmen patří k plodinám méně náročným na výživu. Praxí je často považován za „doběrnou“ plodinu, je většinou pěstován extenzivně, s minimálními vstupy, na základní dávce hnojení a při minimálním využití pesticidů. Pro základní intenzitu pěstování lze doporučit celkovou dávku dusíku 60 až 90 kg/ha ve 2 až 3 termínech (1. 30 kg základní dávka před setím v NPK, 2. 30 kg regenerační v ledkové formě, 3. dle stavu porostu i „produkční“ dávka, kde je možné použít i tekutá hnojiva), bez použití fungicidů a morforegulátorů. Při zvýšené intenzitě pěstování použijeme dávku dusíku navýšenou o 20 - 30 kg (zvýšením regenerační a produkční dávky) s aplikací minimálně 1, optimálně 2 fungicidů a s použitím morforegulátoru.

Agrotechnická doporučení pro žito ozimé

• Žito není příliš náročné na předplodinu (optimálně zařazení po luskovinách, jetelovinách, raných bramborách, řepce, lze zařadit i po horších předplodinách, jakými jsou např. obilniny).

• U ozimého žita jsou v současnosti využívány dva typy odrůd.
  1. Odrůdy typu volně se opylujících populací, které jsou plastičtější, málo náročné na podmínky pěstování a na intenzitu agrotechnických opatření. Je u nich jednodušší a také levnější výroba osiva. Mají však menší výnosy. Délka stébla těchto odrůd je střední až delší, a proto jsou náchylnější k poléhání a je proto účelné u nich používat morforegulátory.

• 2. Odrůdy hybridní, využívající principu heterózního efektu k dosahování zvýšeného výnosu zrna (oproti odrůdám populačním asi o 10 až 15 %). Vyššího výnosu zrna je dosahováno díky vyššímu počtu zrn v klase a schopnosti zvýšeného produktivního zahuštění porostu. Zrno těchto odrůd je však drobnější, s nižší HTS a nižší mlynářskou výtěžností. Většinou mají nižší odolnost proti plísni sněžné a listovým houbovým chorobám. Problémem bývá v některých letech zvýšený výskyt námele v klasech. Odrůdy mají kratší stéblo s dobrou odolností proti poléhání. U hybridních odrůd je složitější výroba osiva, která zvyšuje cenu osiva pro spotřebitele. Toto zvýšení je částečně kompenzováno potřebou nižšího výsevku.

• Doporučená hloubka výsevu v rozmezí asi 2,5 až 4 cm. Optimální je co nejmenší meziřádková vzdálenost, která umožňuje vytvořit rostlině optimální úživný prostor. Není příliš dobré, pokud je meziřádková vzdálenost větší než 12 cm.
  Rostlina žita na počátku zimy by měla mít optimálně vytvořeny alespoň 2 až 3 odnože (žito tvoří výnos převážně na podzimních odnožích) a měla by mít relativně krátké, pevné, k zemi přitisknuté listy. Porost by měl být kompletní, dobře zapojený.

• V polohách do 400 m.n.m. je konečný termín výsevu žita 5. 10., v polohách 400 – 500 m.n.m. 30. 10., v polohách 500 – 600 m.n.m. 25. 9., nad 600 m.n.m.20. 9.

• Pro všechny odrůdy typu populace se doporučuje výsevek v množství 3,0 až 3,5 MKZ/ha v příznivých podmínkách a 3,5 až 4,0 MKZ/ha v méně příznivých podmínkách. V mimořádně nepříznivých podmínkách nebo při opožděném setí je vhodné zvýšit výsevek asi o 0,5 MKZ/ha (120 až 150 kg). U hybridních odrůd žita se doporučuje snížit výsevek asi o 0,5 až 1 MKZ/ha vzhledem k intenzivnějšímu odnožování rostlin těchto odrůd. Výsevek u těchto odrůd může být v některých případech i nižší než 100 kg osiva na 1 ha.

• Žito je obilnina, která není náročná na intenzívní výživu. Dusík před setím nedodáváme buď vůbec (po dobré předplodině), nebo jen v nízké dávce (20 až 30 kg N/ha), aby jej byly schopny malé rostlinky využít. Jarní hnojení dusíkem v regenerační dávce co nejdříve v období odnožování. Použijeme dávku asi 30 až 40 kg N/ha a to ve formě granulovaného LAV. Další přihnojení (produkční) dusíkem provedeme v období sloupkování (BBCH 32 až 37) opět v dávce 30 až 40 kg N/ha. Je možné použít hnojivo v pevné i kapalné formě. Třetí jarní přihnojení není zpravidla u žita potřebné. Celková dávka dusíku během vegetace by měla být asi 70 až 90 kg N/ha.

• Významným intenzifikačním faktorem u žita je použití morforegulátorů. Ty u žita používáme především pro zkrácení a zpevnění stébla a zabránění předčasnému a silnému poléhání. Použití morforegulátorů pro zahuštění porostu a vyrovnání odnoží aplikací v období odnožování (BBCH 25 až 29) není zpravidla u žita žádoucí, a to především u hybridních odrůd. Jako vysoce efektivní se jeví aplikace morforegulátorů v období intenzívního dlouživého růstu stébla, tj. na konci sloupkování (BBCH 37 až 45). Je třeba použít morforegulátorů na bázi etephonu. Přípravky se aplikují v dávce 1,0 až 1,25 l/ha. Použití morforegulátorů je účelné v podmínkách vyšší intenzity. Naopak v podmínkách méně intenzívních, kde nehrozí silné a předčasné poléhání je lépe morforegulátory nepoužívat.